Našimi studijními programy připravujeme studenty pro jejich budoucí uplatnění

Ti mají možnost studovat jak v Praze, v budově Měšťanské besedy v Jungmannově ulici, tak i v jihočeském Českém Krumlově, kde bývá největší zájem o bezpečnostní studia ze strany aktivních policistů a vojáků, rovněž právní obory a management sociálních služeb.

V jakých oblastech najdou absolventi Vysoké školy CEVRO uplatnění?

Vždy akreditujeme studijní programy tak, aby byly profesně uplatnitelné na trhu práce. Je třeba si uvědomit, že studenti u nás platí školné a vybírají si obor nejen na základě zájmu o konkrétní obor studia, ale často hledají i praktické uplatnění. Proto nabízíme možnost studia oborů bezpečnostních studií, managementu, politologie, práva, veřejné správy, ekonomie a dalších. Naši absolventi se stávají zaměstnanci advokátních kanceláří, státní a veřejné správy, někteří pracují na ministerstvech, v nadnárodních korporacích, jsou podnikovými právníky, někdo míří do médií nebo praktické politiky. Velký a tradiční zájem je i o celé spektrum postgraduálních programů typu MBA, MPA, LL.M. a P.G.D.J.

Nabízíte nějaký studijní program jako jediní v republice?

Až takto si to nedovolím říct, ale nabízíme specializace, která nebývají svým zaměřím obvyklé a mají větší propojení teoretického studia s praxí, kdy se vedle akademiků podílejí na výuce i renomovaní odbornicí, ať již z advokacie, bezpečnostních oblastí, ekonomie nebo politiky.

V čem se liší středisko Vysoké školy CEVRO v Českém Krumlově od pražského? A jak velký zájem je o studium v jižních Čechách?

Dobrý. Možná je to dáno i lokací, včetně genia loci místa. Jde o příhraniční region na samém jihu republiky. Navíc asi ne všem se chce za studiem dojíždět do Českých Budějovic nebo Prahy. Nejvíc tam „táhnou“ bezpečnostní studia se zájmem o studium ze strany aktivních policistů a vojáků, rovněž právní obory a management sociálních služeb.

Spolupracujete se zahraničními školami? Pokud ano, v jakých zemích mohou vaši studenti absolvovat pobyty a na jak dlouho?

Máme bilaterální dohody s 30 univerzitami ze 17 států Evropy a Asie, na všechny světové strany od nás. Kromě tradičních partnerských univerzit ve Francii, Německu či Španělsku, spolupracujeme například se školami v Izraeli či Arménii. Pobyty obvykle bývají semestrální nebo se jedná o krátkodobější a flexibilní pobyty typu letních škol. Kdo chce ze studentů vycestovat do zahraničí fakticky vyjede a má plnou poradenskou a administrativní podporu našeho zahraničního oddělení.

O jakou zemi a obor bývá největší zájem? A jakou destinaci byste nazval pro české studenty překvapivou?

Nejčastější univerzity, které si naši studenti vybrali jsou v Portugalsku, Španělsku a Izraeli. Naopak nejčastěji k nám přijíždějí pak studenti z Francie, Portugalska a Španělska. V obou případech se jedná zejména o studenty oborů ekonomie a politologie. Překvapivé je snad to, že studenti již primárně nemíří jen do tradičně populárních zemí západní Evropy, ale převažuje diverzifikovaný zájem v podstatě o univerzity v celé Evropě.

Vyúka probíhá v Praze také v angličtině. Je i pro české studenty?

Samozřejmě. V angličtině máme akreditované dva studijní programy: bakalářský obor Economics, Business, Politics a navazující magisterské studium Politics, Philosophy, Economics. Poměr studujících je půl na půl rozdělený mezi české a zahraniční studenty, kdy benefitem studia jsou i nové kontakty, které následně využívají ve svých zaměstnáních. 

Jak se vám daří získávat mezi vyučující známé osobnosti jako advokáta Tomáše Sokola, bývalého ministra zahraničí Cyrila Svobodu či herečku a diplomatku Magdu Vášáryovou?

Doplním, že od letošního akademického roku u nás začíná vyučovat Michael Žantovský, který působil i v knihovně Václava Havla. Tyto osobnosti nejen přednáší, ale účastní se akcí se studenty. Nejdůležitější pro ně bývá, že díky nim mají skutečný kontakt s praxí, dostanou se ke skutečným případům, předávají studentům vlastní zkušenosti, poznatky a možná řešení praktických problémů. Jedná se o typický příklad, kdy k nezbytnému teoretickému základu zajišťovanému akademikem na úrovni docenta či profesora, kteří jsou ovšem klíčoví pro akreditaci, vystupuje před studenty vyučující znalý praxe.

Bývají osobnosti lákadlem pro studenty? Či spíš rodiče?

(smích) Zajímavý postřeh. Dovolím si říct, že z určité, možná větší části, ta jména zaujmou rodiče, kteří pak svým devatenáctiletým dětem vysvětlí, o koho jde a jak by jim mohl ve studiu pomoci, ale
neplatí to absolutně.

Zvažujete, že přidáte k postgraduálním programům také doktorská studia? 

Určitě ano, protože cílem Vysoké školy CEVRO je přechod na univerzitu. Zatím jsme „pouze“ vysokou školou, podmínkou univerzity je, že musí mít všechny formy studia, tedy i doktorského. Proto se v krátké době chceme soustředit na tuto změnu.

Stále častěji se mluví o rozvoji umělé inteligence. Uvažujete o jejím zařazení, buď jako studijní obor, nebo jako součást výuky?

Studijní obory tohoto typu jsou typické spíše pro fakulty informatiky, ale lze uvažovat o nějaké formě rozšiřujících studií, neboť odborníci z této oblasti již nyní u nás garantují velmi populární postgraduální programy jako Management a kybernetická bezpečnost nebo Ochrana informací. Takže propojení umělé inteligence a kybernetické bezpečnosti by mohl být jeden z našich příštích postgraduálních studijních programů. Jinak problematika umělé inteligence se aktuálně řeší i na vysokých školách. Typicky jak školy pracují nebo využívají umělou inteligenci, zda-li například seminární, bakalářské nebo diplomové práce nebyly vypracovány umělou inteligencí, uvažuje se o povinném zavedení systému, který by rozpoznal, zda práce psali studenti nebo umělá inteligence apod. 

Jste připravení, že zřejmě již v novém akademickém roce se budete s touto problematikou více potýkat?

Spíše záleží na nastavení výuky. Na školách, kde mívají skupiny s vyšším počtem studentů a ti mají za úkol udělat seminární práci, kterou pouze odevzdají, to může být problém. Vyučující totiž zvládne dát jen zpětnou vazbu, že práci viděl a přidá krátký komentář. U nás při nižším počtu studentů, každý, kdo například napíše esej či vypracuje seminární práci, ji musí prezentovat. V tom okamžiku by měl pedagog poznat, zda ji student připravil sám a ví, o čem je. Pochopitelně bereme v potaz, že využití umělé inteligence je prostředek, který může pomoci studentovi při přípravě, ale reálné prezentace a práce s takto získanými daty jsou již na studentovi.

Může individuální přístup prospět pro budoucnost absolventů?

Každopádně. Pokud máme skupiny s menším počtem studentů, například v porovnání s obvykle vyšším počtem studentů ve veřejných školách, je logické, že naši studenti mají větší prostor při prezentacích a zpětnou vazbu našich pedagogů, kteří se jim mohou častěji a takřka individuálně věnovat. 

Setkáváte se s předsudky, že studium na soukromé vysoké škole je jednodušší než na veřejné? A že titul získá každý, kdo má peníze?

Bohužel ano a bývá to častý argument. Mou odpovědí je, že i u nás existuje tzv. studijní úmrtnost, kdy prokazatelně můžeme doložit, že i na naší škole, stejně jako na jiných soukromých vysokých školách, ne každý, kdo je klientem a kdo platí, studium dokončí. Snažíme se ovšem nabízet takovou kvalitu studia, aby odpovídala tomu, že student za studium platí a aby jej škola co nejlépe připravila pro život a na budoucí zaměstnání.

Kde hledat největší rozdíly mezi soukromými a státními vysokými školami? 

Výhoda škol jako CEVRO bývá, že jsou do jisté míry menšími „rodinnými školami“. Což znamená, že díky menšímu počtu studentů ke každému přistupujeme
velmi individuálně. Garanti oborů a vyučující maj  s nimi přímý kontakt, většinou je znají jménem, což pomáhá i v psychologické rovině. Vyučující a studenti jsou společně v kontaktu prostřednictvím společenských akcí, které jsou u nás běžné. Samozřejmostí je u nás jednodušší a rychlejší rozhodování či zavádění novinek, než tomu bývá u velkých univerzit. U nás je také snazší zapojit studenty do komunitního života, jednak i proto, aby u nás pokračovali v magisterském studiu a měli pocit sounáležitosti se školou a spolužáky. Organizujeme řadu společenských a univerzitních akcí, workshopy, diskusní pořady, dáváme studentům možnost se seznámit s budoucí praxí.

Co to znamená? Kooperace s určitými společnostmi nebo ministerstvy či oblastí veřejné správy?

Ano. Studijní programy jsou akademické a profesní. Zejména u těch profesních to automaticky znamená, že zahrnují praxi. Takže již při přípravě akreditačního spisu musíme uvést partnera, ať společnosti či instituce, které garantují to, že u nich student absolvuje praktickou část studia. Máme skutečně dobrou spolupráci i s řadou veřejnoprávních korporací, úřadů a soukromých firem, takže naši studenti mají přímý kontakt s každodenní praxí.

Rozhovor vyšel v listopadovém čísle CEVRO News. Celé vydání je k dispozici tady: