Nejsme jen čísly v systému

Jaký studijní program studujete a podle čeho jste ho vybírali?

Nataly Budišová: Studuji bakalářský program Právo v obchodních vztazích, který jsem si vybrala, protože mě tento obor velmi zajímal a zároveň mi přišlo, že skvěle navazuje na moje středoškolské vzdělání.
Eliška Krchovová: Bakalářský program Bezpečnostní politika, který jsem si vybrala, protože navazuje na mé středoškolské vzdělání na Bezpečnostně-právní akademii v Plzni. Přestože jsem se o obor zajímala už na střední škole, rozhodující pro mě bylo, že výuka na CEVRO Univerzitě má odlišný a inovativní přístup k bezpečnosti, což mě zaujalo nejvíce.

Radek Toman: Studuji bakalářský program Politologie a mezinárodní vztahy, protože mě vždy fascinovala světová politika. Hodně mě baví mezinárodní vztahy a v současnosti se velmi zajímám o izraelsko-palestinský konflikt.
Proč jste si vybrali právě CEVRO Univerzitu?

Nataly Budišová: O CEVRO Univerzitě jsem se dozvěděla díky mé rodině, konkrétně od jednoho z mých blízkých, který zde získal bakalářský diplom a moc mi studium na ní doporučoval.

Eliška Krchovová: Chtěla jsem studovat na škole, která je programově menší a osobnější, a právě to CEVRO Univerzita nabízí. Učebny nejsou přeplněné a pedagogové přistupují ke studentům individuálně, ne jako k anonymním číslům v systému. Navíc mi vyhovuje, že si mohu nejprve dokončit bakalářský titul a teprve poté se rozhodnout, zda budu pokračovat v magisterském studiu.

Radek Toman: CEVRO Univerzitu jsem si vybral hlavně proto, že nabízela právě to, co jsem od studia na vysoké škole chtěl. Já jsem totiž chodil na soukromou střední školu, a tam je přístup – co si budeme povídat – hodně jiný než na státní škole. Proto jsem pak právě chtěl podobný přístup i na vysoké škole, no a volba byla jasná.

Jaké byly vaše první dojmy z vysokoškolského prostředí v porovnání se střední školou?

Nataly Budišová: Musím přiznat, že přechod na vysokou školu je opravdu velká změna. Mám za sebou první semestr a stále si zvykám. Na druhou stranu je příjemné, že se nám vyučující snaží vycházet vstříc. Měla jsem také možnost poznat několik studentů z vyšších ročníků, kteří mi ochotně pomáhají.

Eliška Krchovová: Můj začátek na CEVRO Univerzitě byl skvělý. Noví spolužáci, přístup vyučujících i vedení školy mě příjemně překvapili. Zaujaly mě také samotné přednášky a semináře, které jsou vedeny opravdu kvalitně a zajímavě.

Radek Toman: Ze začátku jsem byl hodně překvapený. Přechod z typického středoškolského vzdělávání nebyl vůbec jednoduchý. Na CEVRO je to všechno mnohem otevřenější, vyučující mají jiný přístup než na střední škole. Tam často dávají najevo, že jsou nad vámi, tedy nad studenty, ale na CEVRO mi přijde, že jsme si více rovni. Jsme přece jen dospělí lidé, takže ten přístup je opravdu jiný.

Co vás nejvíce překvapilo nebo až zaskočilo

na začátku vysokoškolského studia?

Nataly Budišová: Nejvíc mě překvapila volnost. Mám možnost si vybírat předměty podle vlastního zájmu a účast na seminářích je dobrovolná. Navíc mě potěšil i přístup vyučujících, který je opravdu vstřícný.

Eliška Krchovová: Upřímně? Největší změnou pro mě bylo, že jsem si najednou musela vše organizovat sama. Na vysoké škole je jen na nás, jestli se studiu budeme věnovat naplno, nebo ne. Taky mi chvíli trvalo zvyknout si na delší přednášky. Na druhou stranu mi ale vyhovuje, že výuku máme jen od pondělí do čtvrtka.

Radek Toman: Nejvíc mě překvapilo, že to není tak hrozné, jak se říká na střední škole. Když to řeknu upřímně, není to žádný „mordor“ – nemusíme se tu extrémně biflovat. Samozřejmě hodně záleží na individuálním přístupu k samotnému studiu.

Jak jste zvládli změnu v organizaci studia a větší míru samostatnosti?

Nataly Budišová: Na začátku to byl trošku boj, ale postupně se do toho dostávám. Teď jsem hlavně zvědavá na moje první zkouškové období…

Eliška Krchovová: Kvůli studiu jsem se přestěhovala na kolej a zpětně musím říct, že jsem tu změnu zvládla překvapivě dobře. Rychle jsem si také zvykla na způsob, jakým funguje studium na CEVRO Univerzitě. Co se týče samostatnosti, naučila jsem se být zodpovědnější za sebe i za svou budoucnost.

Radek Toman: Osobně jsem v tom neviděl až takovou změnu, protože jsem byl vždy hodně samostatný. Vždycky jsem si věci řešil po svém. Samozřejmě jsem po nástupu na CEVRO narazil na nějaké problémy, třeba jsem byl trochu ztracen v informačním systému, ale nebylo to nic, co by se nedalo zvládnout.

Jak jste se sžili s novými spolužáky a profesory?

Nataly Budišová: Se spolužáky to mám perfektní, hodně nám v tom pomohl adaptační kurz. Několik kamarádů jsem poznala i během akcí našeho studentského spolku CEVROSPO. S pedagogy je to trošku složitější, protože máme často více vyučujících na jeden předmět, a každý z nich má trochu jiný přístup.

Eliška Krchovová: Se spolužáky jsme si rychle vytvořili skvělý kolektiv, a velkou zásluhu na tom měl adaptační kurz. Bylo úžasné přijít první den do nové školy a vědět, že už tam mám několik kamarádů. Stejně pozitivní zkušenost mám i s pedagogy. Když se stane, že něčemu nerozumím, vždy se ochotně vrátí k probírané látce a dovysvětlí, co je potřeba.

Radek Toman: Řekl bych, že velmi dobře. Se spolužáky mi v tom hodně pomohl projekt „Na týden vysokoškolákem“, kterého jsem se účastnil, no a velkou část kamarádů jsem potom poznal na adaptačním kurzu. Co se týče vyučujících, tak je to člověk od člověka, protože každý má svůj vlastní osobitý styl, na který si bohužel, nebo bohudík, prostě musíte zvyknout.

Když se bavíte se spolužáky ze střední a porovnáte jednotlivé školy, jaké jsou největší rozdíly?

Nataly Budišová: Největší rozdíl vidím v osobním přístupu. CEVRO Univerzita je opravdu velmi přátelská a pedagogové jsou vždy ochotni pomoci, což je pro mě velká výhoda.

Eliška Krchovová: V přístupu, na CEVRO Univerzitě skutečně existuje individuální péče. Pedagogové berou v úvahu, že studenti mají i své osobní životy, a proto nás zbytečně nepřehlcují nadbytečnými detaily. Velkou výhodou je také menší počet studentů v ročnících, což umožňuje každému zapojit se do diskuse a vyjádřit svůj názor na probíraná témata.

Radek Toman: Rozdíly jsou opravdu velké. Když se bavím s kamarádem z ČVUT, což je státní škola, vždy mi říká, jak se tam cítí být jen číslem v systému, zatímco na CEVRO Univerzitě k nám přistupují jako k „osobnostem“. Skoro bych řekl, že je to tu na takové rodinné bázi, což je mnohem příjemnější než to, co slýchávám od přátel ze státních škol.

Foto: Hynek Glos