Politici a ekonomové se na CEVRO Univerzitě střetli nad státním rozpočtem

Zlomovým momentem pro stavbu rozpočtů a výši jejich deficitů se podle zúčastněných stala pandemie covidu. Podle ekonomického experta CEVRO Univerzity Martina Slaného, který celou diskusi moderoval, máme vysoký podíl mandatorních výdajů a bezpočet výdajových priorit: „Každá krize, která ekonomiku zasáhne, přinese další novou prioritu, která už v rozpočtovém procesu zůstane, což nám značně snižuje manévrovací prostor“. Podle Slaného je třeba zahájit širší debatu o tom, jak by měl rozpočet vypadat, jaká je úloha státu a jak velké náklady v podobě daní jsou občané ochotni nést.

Strukturu současného rozpočtu v debatě obhajoval místopředseda rozpočtového výboru sněmovny za ODS Vojtěch Munzar. Ten vidí současné obtížné rozhodování, kde ušetřit, v širších souvislostech. Podle něj si Evropa takzvaně „přitápěla pod kotel“ rozvolněnou monetární a fiskální politikou a teď se všechno sečetlo. A lidé velmi těžce nesou, že by najednou neměli dostat to, na co byli zvyklí. „My jsme si jako společnost zvykli, že ekonomika se dá „boostovat“ na dluh donekonečna, nic si neumíme odpustit a společnost citlivě vnímá zrušení čehokoliv, třeba dvou tisíc na stavební spoření.“ Poslanec Munzar připomněl, že dluhy nezmizí a jednou je bude muset někdo zaplatit.

S radikální názorem přišel ekonom Vladimír Pikora. Ten by podle svých slov razantně škrtal výdaje. Jako vzor uvedl argentinského prezidenta a ultra liberálního ekonoma Javiera Mileie. U nás podle Pikory jen slyšíme, že to nejde a vymlouváme se na Evropskou unii. „Nevidím žádnou snahu a žádné škrty, nevidím v Poslanecké sněmovně žádnou pravicovou stranu, jsou tam jen levicové a víc levicové. Všechny jsou populistické, všechny říkají, co chtějí slyšet voliči“. Pikora by škrtal dotace, daňové výjimky a propustil by až 20 procent úředníků.

Výši státního dluhu od covidu vyčíslil v debatě bývalý europoslanec a ekonom Petr Mach. Za poslední čtyři roky podle něj státní dluh vyrostl o více než tisíc miliard korun a jen na úrocích prý přitom stát platí přes 300 miliard korun. O tuto sumu podle Macha mohly být menší daně nebo mohla být použita na něco rozumného. „Vidíme, že státní dluh je doslova utržený ze řetězu. Česká republika měla od covidu pokles, ze kterého se ještě nevyhrabala. Očekáváme, že politika vytváření dluhů bude i nadále omezovat hospodářský růst.“

Předseda Národní rozpočtové rady, ekonom Mojmír Hampl, se snažil pojmenovat, o jaké pilíře z hlediska veřejných rozpočtů jsme v nedávné době přišli. Podle něj jsou to levné energie z Ruska, levný bezpečnostní deštník USA a tempo globalizace. S ekonomem a odborníkem CEVRO Univerzity Martinem Slaným souhlasil v tom, že se objevily další velmi drahé veřejné priority, které musíme platit. „Nejsme schopni všechny ty nové priority financovat ani v bohaté Evropě bez toho, aniž by vzniklo dodatečné panevropské zadlužování nebo aby došlo k masivnímu zvyšování daní, které už jsou dneska v Evropě velmi vysoké“. Podle Hampla existují rozpočtová omezení, jen jsme si to od roku 2019 ještě neuvědomili. Reagoval také na úvahy o možném zrušení daňových výjimek. Těmi největšími jsou podle něj sleva na poplatníka a na děti a nedanění důchodů. Jejich zrušením by se tak fakticky v podstatě jen navýšily daně.

Kontakt pro média:

Mgr. Radek Ježdík, tel.: 731 450 909, radek.jezdik@cevro.cz