Tomáš Sokol: Přednáším tak, aby materie trestního práva byla stravitelná
Od roku 2011 přednáší trestní a veřejné právo, pro studenty pořádá občasné „výlety do praxe“ a připomíná některé ze svých kauz, které jsou podle jeho pohledu zajímavé. „A snad občasně i zábavné,“ říká v rozhovoru Tomáš Sokol.
Jak dlouho jste přemýšlel nad působením na Vysoké škole CEVRO a co vás na něm lákalo? Jaké jsou vaše dosavadní zkušenosti?
Nijak složitě jsem o nabídce neuvažoval. Pouze jsem si ujasnil časovou náročnost, aby mi závazek k výuce nekolidoval s prací advokáta a s dalšími povinnostmi. Také jsem se ujistil, že se po mně nebude chtít, abych přednášel vesmírné právo, nebo něco podobného, čemu vůbec nerozumím, a to bylo všechno. Naopak mne lákala možnost vyzkoušet si něco, co jsem ještě v životě nedělal, což je u mě obecně motiv, který mě přivedl k řadě různých profesních a pracovních zážitků. Zkušenosti mám dobré, mohu dělat to, co mě baví, okolí je přátelské, studenti nezlobí.
Má dnešní mladá generace ponětí, na co se připravuje, jaký život ji čeká?
Jednou věcí je, na co se dnešní mladá generace připravuje, ale úplně jinou věcí je, co ji možná čeká. To asi neví nikdo a nejspíš nikdy nevěděl. Jiná věc je, co si „mladá generace“ představuje, že ji čeká. O tom toho však moc nevím. Co jsem tak pochytil o názorech, ovšem prezentovaných těmi, kdo jsou nějak vidět či slyšet, tak si představují trvale rostoucí blahobyt, nepříliš namáhavý život na pokud možno co nejvyšší hmotné úrovni. Ne že bych jim to nepřál, ale jsem si skoro jistý, že to bude poněkud jinak. Předpokládám, že v souvislosti s volbou studia si také něco představují, ale nevylučuji, že to je stejně mlhavé, jako byla moje představa, když jsem šel na práva.
Dá se to srovnat s vašimi studentskými roky?
Srovnávat nemohu, neboť jde o nesrovnatelné. Za těch 50 let se změnilo v podstatě všechno včetně politického režimu. Máme právní stát a z toho vycházejí anebo mají vycházet zákony a zejména jejich interpretace. Úplně jiné jsou také technické podmínky, které ovlivňují i možnosti studentů a jejich přístup k informacím, které pro studium potřebují. A to z pohledu na potřeby společnosti, celkového právního rámce, technického zázemí a podobně. Podílím se pouze na jednom studijním programu a asi největší důraz kladu na to, abych studenty, pokud možno nenudil a abych materii vysvětloval srozumitelně pro ně, a ne pro sebe.
Čím svá vystoupení před studenty zpestřujete, aby tak náročné obory pro ně byly jak tzv. stravitelné, tak i zábavné a poučné?
Užití pojmu „vystoupení“ pro přednášku studentům na vysoké škole není úplně obvyklé. Poněkud evokuje představu jakési show, což rozhodně nepořádám. Snažím se ale, aby to, co prezentuji, byl prezentováno stravitelně, tudíž i poučně. Nevím, zda pro někoho může být samotná materie trestního zákoníku nebo trestního řádu zábavná v pravém smyslu toho slova. Zatím jsem se s takovým deviantem nesetkal anebo o tom nevím. Snažím se ale, aby materie byla pro studenty interesantní,aby můj výklad vzbudil jejich zájem o problematiku trestního práva. Kromě strohého výkladu právních předpisů a toho, co s tím bezprostředně souvisí, pořádám občasné výlety do praxe a připomínky některých kauz, které jsou z mého pohledu zajímavé. A snad občasně i zábavné.
Je i pro vás výhodou, že na Vysoké škole CEVRO se vyučuje v menších pracovních skupinách, že se posluchačům můžete věnovat individuálněji?
Přednášky v menším kolektivu pochopitelně umožňují osobnější kontakt, byť ale musím říct, že studenti to s osobním kontaktem nějak nepřehánějí, vesměs mlčky konzumují to, co jim předkládám, takže by jich možná mohlo být i více. Počet studentů z mého pohledu jako pohledu vyučujícího není nijak zásadní faktor.
Mají studenti šanci vás během studia vidět u soudu? Případně mohou ve vaší advokátní kanceláři absolvovat jejich praxi? Nebo jste snad mezi nimi našel takový talent, že jste si ho „odklonil“ do své kanceláře?
Vidět mě u soudu studenti šanci mají, zatím se jí ale nikdo nechopil a já to ani nikomu nevnucuji.Studenty, vesměs právnické fakulty, ale též jiných škol, v advokátní kanceláři na praxi máme takříkajíc stabilně. Pro jakékoliv další angažmá v advokátní kanceláři je nutné ukončené právnické vzdělání.
Vít Chalupa
Text vyšel v listopadovém čísle CEVRO News. Celé vydání je k dispozici tady:
