Ondřej F. Mrklovský: „Zkušenosti z Aktivní zálohy využívám při studiu i v životě“
Odmítá, že by se připravoval na válku. Do Aktivní zálohy Armády ČR se přihlásil, aby získal ke svému studiu programu Bezpečnostní politika na Vysoké škole CEVRO ještě více poznatků a zkušeností. Aby dokázal pomoci nejen spolužákům v krizových situacích. Ondřej František Mrklovský v rozhovoru popisuje, co obnáší tzv. přijímač, jak vypadá a jak dlouho trvá výcvik vysokoškoláků v rámci Aktivní zálohy. Věří, že působení v nich a studium ho dokonale připraví na kariéru v armádě. „Pak bych snad mohl nastoupit na takovou pozici, kde bych byl díky vysokoškolskému vzdělání armádě prospěšný,“ říká student prvního ročníku.
Kdy a proč vás napadlo se přihlásit do Aktivní zálohy Armády České republiky?
Když jsem studoval v roce 2021 poslední ročník osmiletého Gymnázia Omská v Praze-Vršovicích, tak jsem se hlásil na Univerzitu obrany, obor pilot. Ale při tréninku na přijímací zkoušky z fyzické zdatnosti jsem si vykloubil rameno. Nakonec jsem proto nemohl přijímací zkoušky dělat. Do Aktivní zálohy jsem se přihlásil ihned, jakmile jsem opět mohl podat přihlášku k zdravotní prohlídce v Ústřední vojenské nemocnici.
Je podle vás dobře, že v dnešní době stupňujícího se vojenského napětí uznává Vysoká škola CEVRO výcvik v rámci Aktivní zálohy za volitelné kredity?
Samozřejmě, protože to může být motivace i pro další studenty, aby se do Aktivní zálohy přihlásili. Jsem rád, že Vysoká škola CEVRO byla první mezi soukromými školami, což koresponduje s tím, že má jako jeden z programů i bezpečností politiku. „Zachytil“ jsem však, že se Aktivní zálohy „rozjíždějí“ také na státních školách.
Co to znamená pro studenty? Jak se mohou zkušenosti z Aktivní zálohy uplatnit během studia?
Uznání kreditů může motivovat studenty k přihlášce do Aktivní zálohy. Samotný výcvik u útvarů obnáší mezi 40 až 60 dny za rok. Škola tím dává najevo, že si váží studentů, kteří v rámci svého studia absolvují výcvik. To mi zvlášť v dnešní době přijde velmi pozitivní.
Výcvik tedy lze absolvovat v rámci studia? Pokud ano, co to obnáší?
Ano. Student projde v Aktivní záloze tzv. přijímačem, tak jako každý voják, a potom je zařazený ke specializovanému výcviku u svého útvaru. Tam se zdokonaluje v práci na své pozici. Krajské vojenské velitelství následně rozešle rozpis cvičení my s tímto „rozkazem“ o nástupu informujeme školu, aby se vědělo, v jaké době a jak dlouho budeme u útvaru na cvičení.
Hlásil jste se na Univerzitu obrany. Je tedy bezpečnostní program, který studujete na Vysoké škole CEVRO přípravou případně tzv. předstupněm kariéry v armádě?
Měl jsem to v plánu a stále mám. Kdybych se neuplatnil v civilním sektoru, rád bych pracoval v armádě. Vždy jsem se o toto zajímal a díky tomu, že zde studuji bezpečnostní politiku, tak zjišťuji, že mi výcvik v Aktivní záloze stále více pomáhá a dává mi spoustu možností, jak zúročit nasbírané zkušenosti. Ať už bych po škole pracoval buď přímo v armádě, nebo třeba v nějaké zbrojovce či na ministerstvu obrany.
Takže věříte, že absolvování bezpečnostního programu společně s kursem Aktivní zálohy vám může otevřít dveře do armády?
Určitě. Vždyť už jen za první půlrok, co studuji Vysokou školu CEVRO a absolvoval výcvik u Aktivní zálohy jsem se velmi posunul a stále více vidím, jak se vše vzájemně prolíná. U mě ještě víc, když ty teoretické znalosti ze školy rozvíjím s těmi praktickými z výcviku. Takže věřím, že bych pak mohl nastoupit na takovou pozici, kde bych byl díky vysokoškolskému vzdělání armádě prospěšný.
Jak vůbec vypadá samotný výcvik? Liší se nějak pro studenty a například pro občany z rozličných zaměstnání?
Všichni nastoupíme do Vyškova na základní kurs, ten tzv. přijímač, který možná někteří znají z tehdejší lidové armády bývalého Československa. Ale to je jediné, v čem by se daly ty armády srovnávat. Ta dnešní je velmi profesionální stejně jako celý výcvik i instruktoři, kteří ho vedou. Navíc mají velmi lidský přístup a vše se snaží vysvětlit tak, aby fungování Aktivní zálohy pochopili i lidé, kteří nemají s armádou žádnou zkušenost. Když to nadnesu, pomáhají jim, aby skutečně vypadali jako vojáci, aby se tak i chovali. A aby všichni byli schopní zvládat teoretickou i praktickou přípravu. Já jsem absolvoval kurs, který byl speciálně naplánovaný pro studenty vysokých škol a Univerzity obrany. Ten se však neliší od toho pro lidi ze zaměstnání a profesionální vojáky.
Co vám Aktivní záloha dala, jaké jsou výhody výcviku při studiu?
Stále mi dávají mnoho zkušeností, které využívám denně ve svém civilním, pracovním či studentském životě. K tomu také osobní, vnitřní motivaci a také jistou morálku a disciplínu. Díky tomu si dokážu víc vážit svého volného času. I v rámci studia využívám ty znalosti, které jsem načerpal, snadněji se orientuji v probírané látce bezpečnostní politiky a proto pro mě byl první semestr jednodušší. Nic z toho, co jsme probírali mě nepřekvapilo a velkou část znalostí z Vyškova jsem mohl zúročit ve škole.
Jde o přípravu k obraně státu? Či přímo na válku?
Neřekl bych, že jde o přípravu na válku, i když vojáci samozřejmě cvičí proto, aby na ni byli plně připravení. Spíš bych to nazval tak, že se připravujeme na to, abychom mohli pomoci České republice v jakékoliv situaci, kdy nás bude potřebovat. Nejde o samotný boj, vždyť si vezměte, kolik dobré práce udělali vojáci, včetně Aktivní zálohy, během pandemie koronaviru, když pomáhali v domovech důchodců, rozváželi léky, dodávali bezpečnostní materiál zdravotníkům. Také musím zmínit například povodně, kdy vojáci jednotek teritoriální obrany fungují v součinnosti se složkami Integrovaného záchranného systému, podílejí se na evakuaci lidí ze zasažených oblastí či stavějí protipovodňové zábrany. „Válka“ je jen špička ledovce, o které se nejvíc mluví, ale většinu činností armády člověk možná ani nezaznamená, přesto je tak důležitá v běžném mírovém životě.
Na Vysoké škole CEVRO jste prvním studentem s výcvikem z Aktivní zálohy. Doporučíte ho a podpoříte v tom i ostatní kolegy?
Samozřejmě. Vím, že několik dalších studentů z našeho programu o tom přemýšlí. Rád jim předám všechny potřebné informace a vysvětlím o co jde. Službu v Aktivní záloze bych založil na pozitivním dopadu, nejen na společnost a stát jako takový, ale i pro vlastní uvědomění, že i já mohu pomoci. A to nejen tím, že se budu připravovat na „válku“. Také jde o to, že kromě mnoha manuálních dovedností získám základy toho, jak se chovat v krizových situacích v běžném životě. I nás tady ve škole zasáhla událost, která se stala v prosinci loňského roku na Filozofické fakultě v Praze. Dovolím si tvrdit, že díky výcviku bych věděl, co mám dělat, jak pomohu spolužákům. Byl bych schopný využít některé znalosti, třeba k odlákání pozornosti střelce, protože i to bylo součástí výcviku. Věřím, že kdyby při té střelbě byli ve škole studenti z Aktivní zálohy, že by byla i efektivnější komunikace s policií.
Takže i negativní prožitky či ruská agrese na Ukrajině a stupňující se vojenské napětí ve světě mohou vybudit studenty k tomu, aby armádou neopovrhovali, otočili svá myšlení a přihlásili se do Aktivní zálohy.
Jistě. Nemyslím, že lidé v Česku armádou opovrhují, vždyť má největší důvěru ze všech státních institucí, ale spíš nevědí, jaká armáda ve skutečnosti je. Většinou se k nim nedostanou všechny potřebné informace. Lidé, kteří armádu tvoří, „to“ chtějí dělat a je to z toho cítit. Myslím, že armáda stojí o každého schopného člověka a každý, kdo má o službu v ní zájem, tam najde uplatnění. A ten výcvik je něco, co armáda dává nám, nikoliv něco, k čemu se mi obětováváme armádě. Výcvik nám předává zkušenosti, které můžeme uplatit v běžném životě bez ohledu na to, zda studujeme, či pracujeme v zaměstnání.
Tento článek vznikl v rámci iniciativy ČKR „Vysoké školy pro společnost.“
Ondřej František Mrklovský (21) Student prvního ročníku Vysoké školy CEVRO v Praze, obor Bezpečnostní politika. Před tím absolvoval osmileté Gymnázium Omská v Praze-Vršovicích. Sportuje, zajímá se o vojenskou techniku a automobily. |